|
|
Testamenty Kardašovy Řečice 17. - 18. století
HEJDA, Milan
Bakalářská práce Testamenty Kardašovy Řečice 17. - 18. století pojednává o souboru osmnácti testamentů, u kterých bylo cílem prozkoumat je tak, aby vystoupil z pramenů člověk, a především prvky definující vzorce chování v uzavírání posledních vůlí v Kardašově Řečici. Práce si předsevzala prozkoumat řadu dílčích úkolů, a proto bylo přistoupeno k rozdělení do čtyř základních kapitol. První kapitola obsahuje úvodní pasáže a věnuje se historiografii, druhá dějinám Kardašovy Řečice, třetí pojmu slova testament a právním okolnostem vzniku testamentu. Čtvrtá kapitola je z pohledu samotného bádání klíčová. Kapitola je rozdělena na pět základních částí. První dvě části čtvrté kapitoly se zaměřují na charakteristiku testamentu a přehledně představují jména a příjmení testátorů s roky sepsání jejich testamentů. Třetí část čtvrté kapitoly sleduje testátory a dědice z pohledu sociálního zařazení ve městě a v podstatě i na panství. Čtvrtá část čtvrté kapitoly popisuje soubor z pohledu PVH a je rozdělena i na další podkapitoly. Závěrečná pátá část čtvrté kapitoly nastiňuje mechanismy při sepsání testamentu ve městě a porovnává je tak s udávanou normou, dále je popsán přínos radních, svědků a především písařů. Poslední části čtvrté kapitoly patří posledním dnům testátorů, kdy prostor dostane porovnání mezi časem sepsání poslední vůle a časem úmrtí. Úplný závěr je zaměřen na dědictví a odkazy po zesnulém.
|
|
|
Náchodské testamenty v 17. století
Matyska, Jan ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Předmětem bakalářské práce je sonda do dochovaných testamentů ze 17. století z fondu Archiv města Náchoda. Tyto testamenty se nacházejí jednak ve dvou knihách kšaftů a také v aktovém materiálu. Nabízejí nové možnosti pohledu do běžného života města, především pak do majetkových a rodinných poměrů jeho obyvatel. Předkládaná práce představuje testamenty jako prameny a popisuje místní praxi jejich vzniku. Hlavním cílem práce pak bylo postižení okruhu osob, které pořídily kšaft a rozbor jejich odkazů. Pořizovatelé testamentů byli zkoumáni z hlediska pohlaví, rodinného stavu, povolání, majetkového zázemí, místa bydliště a zapojení do života městské komunity. Rozbor odkazů sleduje nejen jejich charakter, ale také okruhy jejich příjemců, zbožných i světských. Na závěr jsou pak zkoumány odkazy směřující mimo samotné město. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.